Čtvero ročních období

Tomáš Čech
19. Březen 2015

Před lety vznikla nevyužitá půda s krásným krovem. Až po zásahu architektů z ORA se proměnila v naprosto unikátní prostor pro bydlení.


Autor: ORA - Originální regionální architektura

Studie: 2011

Realizace: 2012

Plocha: 140 m2


Kdysi byl krov součástí auly v bývalé škole v Mikulově. Ta byla velmi necitlivě zastropena a vznikl tak po dlouhou dobu nevyužívaný prostor, který byl v pravidelném rytmu předělen táhly. Existoval návrh, který je všechny rušil a vše obaloval sádrokartonem. Architektům se podařilo tento postup zarazit a místo toho navrhli citlivé řešení, které zvýrazňuje přednosti. Prostor ponechali volný. Dilatační smyčky na táhlech zvětšili tak, že symbolizují dveře a pocitově tak dělí prostor na několik pokojů. Nejsou mezi nimi ale žádné zdi. Pouze otvor, kterým můžete projít. Do jednotlivých částí pak vložili různé funkce – v jedné je kuchyň, v druhé jídelna, ve třetí posezení. Spí se úplně vzadu na vyvýšeném patře. Hygienické zázemí je umístěno mimo, u vchodu.

Cítíte se tady opravdu jako na půdě. Celý prostor je osvětlován pouze střešními okny a vstupem na velkou terasu. Atmosféra je podporována i surovými řemeslnými detaily a použitými materiály. Kovová táhla, původně ryze funkční prvek, jsou povýšena na „exponát“.

„Atmosféra je to podstatné, co prostor může lidem v něm dávat. Je to něco nesdělitelného, něco nepřenositelného. Není vůbec jednoduché takový prostor navrhnout - není to samozřejmé a není to automatické. Velkým pomocníkem může být, pokud návrhem již na něco navazujete. Pak můžete využit historie a vaše práce může být o něco jednodušší. Architekti z ORA chtějí navrhovat originální a regionální architekturu. Obojí se jim v případě tohoto letního bytu povedlo. Originální, nebo chcete-li původní, je návrh rozhodně. Vychází z místa a z konstrukce a obojí respektuje. Kreativně je navíc rozvádí a pracuje s nimi. Vzniká tak unikátní prostor s jedinečnou atmosférou. A regionální? Podívejte se na řemeslné detaily, které zde naleznete. Trámy, táhla, světlo, … Všechno dělali místní řemeslníci. Ať už v minulosti nebo dnes.“

Celý prostor je otevřený a dělí ho pouze kovová táhla dilatační smyčky v podobě prostupů.

Je krásné v kolika měřítkách architekti pracují - od dojmu z volného prostoru až po tvarosloví trámů a návaznosti dřevěných a kovových konstrukcí.

Jediným plnohodnotným oknem je vstup na terasu.

Nově vnesené prvky respektují materiály a atmosféru těch starých. Příkladná symbióza.

Obytný prostor je předělen táhly na jednotlivé „pokoje“. Vše má své místo a mezi jednotlivými prvky je dostatek prostoru. Český teoretik architektury Adam Gebrian řekl, že jedním z rozměrů architektury je umění plýtvat. Zde se to jednoznačně potvrzuje.

Řemeslné detaily jsou surové. V tom je ale jejich síla a působivost.

Zpoza kuchyňské linky je přehled o celém prostoru. Máte krásný výhled a trávíte čas s celou svou rodinou.

Kuchyň je provedena v kombinaci kovu a dřeva. Vše je přiměřeně jednoduché a přehledné.

Schodiště do vyvýšené části je krásnou ukázkou, jak se nové může inspirovat starým.

Vstupní hala je naprosto jednoduchá. Korunuje ji i okno na terasu. Na levé straně je hygienické zázemí, na pravé je vstup do obytného prostoru.

Koupelna je jediným místem, které je ztvárněno klasicky. I tady ale architekti udrželi celý návrh v mezích a zachovali jednotu celku.

Prostor je opravdu velký a nabízí dostatek místa pro všechno.