Rodičovské bydlení

Tomáš Čech
17. Leden 2017

Za byt ve Starém Městě na Slovensku je třeba architektovi gratulovat - k tomu jaké má rodiče, jaký se mu podařilo vytvořit prostor a jakou má v sobě pokoru.


Autor: Ing.arch. Andrej Olah - GRAU

Studie: 2012

Realizace: 2013

Plocha: 50 m²


Architekt Andrej Olah hledal nové bydlení pro sebe a svou partnerku. Jak to tak v počátcích společného bydlení mladých lidí bývá, neměl dostatek peněz. Naskytla se mu však lákavá příležitost. Rodiče mu nabídli část spodního patra svého domu k rekonstrukci. Výhodou byla ideální orientace směrem na jih, nevýhodou omezená světlá výška 2,1 m a nízká okna, pouze 60 cm, jelikož objekt byl v těchto místech částečně zapuštěn pod zem. Místnosti do doby rekonstrukce sloužily jako sklad, tedy nebylo na co navazovat. Vše začalo razantními zásahy. Vyřezaly se velká okna a odkopala se část terénu kolem domu. V interiéru se odstranily části příček a tím bylo vše připraveno pro nové vrstvy.

Jelikož bylo k dispozici pouze 50 m², cílem bylo minimalizovat obslužné komunikace. Vše na sebe tedy jasně navazuje. Uprostřed je obytná část, napravo ložnice a nalevo kuchyně s jídelnou. Úplně na straně je pak hygienické zázemí. Veškeré dělení je řešeno jako stolařsky vložený prvek a další případné změny tak budou snadno realizovatelné. Vrcholem celého bytu je velká exteriérová terasa, to jen tak leckterý byt nemá.

„Vidíme vlastně příkladnou realizaci a to hned z několik důvodů. Za prvé, situace, kdy spolu dokáží koexistovat dvě generace je úžasná. Vždy mne zajímal fenomén výminku, zde tak trochu obrácený, který zajišťoval přirozenou výměnu generací, kontinuitu a slušnost. Bohužel se v posledních letech poněkud vytratil a to je myslím škoda. Měli bychom se nad sebou zamyslet, proč tomu tak je.

Druhým důvodem je kvalitní interiér. Vše pasuje a na malé ploše na sebe pěkně navazuje. Sympatická je jistá syrovost – ponechaná hrubá omítka původních zdí, topná tělesa, vestavný nábytek z překližky. Za vrchol považuji krásné obložení ostění, které vytváří příjemné posezení a čistě navazuje na kuchyňskou linku.

A konečně třetím důvodem je pokora architekta, s kterou celou realizaci hodnotí. Je si vědom kvalit, ale klidně a upřímně přizná i nedostatky. Nechci na ně upozorňovat, o to mi nejde. Chci zdůraznit, že přesně takový má architekt být – sociálně citlivý, podle důvodu jedna, tvůrčí, podle důvodu dvě, a učenlivý a pokorný, podle bodu tři. Pokud na takového tvůrce narazíte, máte jistotu, že výsledek bude kvalitní.“

 

U jídelního stolu je každá židle jiná. Oblíbený motiv architektů. Můžete vidět, že světlá výška je opravdu pouze 2,1 m.

 

 

Parapet přímo navazuje na kuchyňskou linku. Příjemný detail, který rozšíří vaši pracovní plochu a zbaví vás nepříjemných přechodů a složitých řešení.

 

 

Za prostorným stolem se nachází designově jednoduchá stěna. Skrývá se v ní více, než by se mohlo zdát...

 

 

Úložný prostor, spíž, pračka, lednička. To vše v jedné skříni a jednoduše a elegantně schované za dveřmi.

 

 

Sedací souprava rozděluje otevřený prostor. V pozadí je vidět, jak elegantně je odděleno a skryto hygienické zázemí.

 

 

V obytném prostoru je spousta prvků. Každý si najde to své.

 

 

Původní hrubá omítka, překližka, odkryté trubky, technicky působící topné těleso. Všechno to dohromady krásně funguje.

 

 

Takové posezení u okna do zahrady... ideální místo pro relaxaci.

 

 

Vestavěný stolařský prvek odděluje ložnici od obytného prostoru. Z jedné strany je to obýváková stěna, z druhé šatní skříň.

 

 

Koupelna je velmi jednoduchá a přímo navazuje na kuchyň.

 

 

Původně prostor sloužil jako sklad rodinného domu.

 

 

Na půdorysu je jasně vidět, že se vlastně jedná o jeden velký prostor, který je pouze pocitově rozdělen na tři zóny – kuchyň s jídelnou, obytná část a ložnice.

 

 

Takováto rozložená axonometrie je velmi výstižný výkres. Umožňuje jasně vysvětlit, jak návrh postupně vznikal a jaké v sobě skrývá jednotlivé vrstvy.