Několik měsíců práce změnilo domek k nepoznání. Koncept interiéru se postavil na nejvděčnějším odstínu – bílé. Mezi jeho největší výhodu patří možnost kombinovat jej s jakýmkoliv dalším odstínem i materiálem. Protože by ryze bílý prostor působil monotónně, vpustila do něho paní architektka svěží dřevěný vánek. Volba dřeva vtiskla interiéru punc pohody, klidu a rodinného hnízda.

Největší měrou se dřevo promítlo do spodního patra, do něhož jsou orientovány společenské prostory. Předzvěstí „dřevěné“ společenské místnosti je vstupní chodba.  Do haly se z praktických důvodů volila dlažba. Keramika se za stejným účelem použila také v koupelně, na toaletě a v kuchyni. Teprve ložnice, obývací pokoj a jídelna se můžou pochlubit dubovou krytinou. Přírodní efekt se ve společenské místnosti umocnil velkoformátovým zasklením a krbovou vložkou.

Okolí kolem krbu bylo navrženo tak, aby působilo jako balzám na duši. Do těsné blízkosti oken se umístila dvě křesílka a oblouková lampa. Jejich umístění není nahodilé, protilehlou stranu totiž zdobí velkolepá domácí knihovna.

U knihovny však nezůstane – dalším zajímavým prvkem je kuchyňský kout. V tomto případě platí pojmenování doslova, kuchyňská linka totiž funguje jako uzavřený celek. S jistou dávkou nadsázky by se tento prostor dal také označit jako místnost v místnosti. Chytře zvolený systém skříněk a kuchyňského ostrůvku pomyslně uzavírá kuchyňské prostředí.

Druhé patro je věnováno čistě soukromým záležitostem. Najdeme zde dva dětské pokoje a manželskou ložnici. Jeden z dětských pokojů poskytuje, díky imitaci mořského prostředí, prostor pro dětskou fantazii a hry.  Zatímco se horní palanda „vznáší“ nad hladinou jako loď, obyvatel spodní postele se již se svou „ponorkou“ prohání několik stop pod vodou.

Hravý nápad, nemyslíte?