Jistě mnoho lidí vnímá koupelnu jako místo nejvyšší intimity, kde nechtějí být rušeni. Místnost, která je silně spojena s tělesností, péčí o zevnějšek a částečně i odpočinkem se ale v moderních interiérech stále více obnažuje. Proč se ale dobrovolně vzdáváme soukromí zprůhledňováním, nebo i úplnou absencí stěn a dveří?

Nutno zmínit, že se jedná z velké části o koupelny, které přímo navazují, nebo jsou včleněny do ložnice. Z estetického hlediska je pak takové symbolické bourání stěn namístě a umožňuje vzájemné prolínání prostor. Nekompromisní stěny vizuálně neubírají z rozlohy pokoje a také bude spíše ochráněna jeho designová jednota. 

Pokud se jedná o soukromou koupelnu využívanou pouze partnery, má celá záležitost i psychologické opodstatnění. Odpadá stud a vzájemnému spříznění tak mohou ustoupit i pevné zábrany. Přesto je možné některé úseky vyžadující soukromí elegantně oddělit mléčným sklem, zrcadlem, roletou, paravanem, či nábytkem.