Tak trochu jiné podkroví
Máte na chalupě tmavé podkroví s malými okny? Pak vás realizace ateliéru Vallo Sadovsky architects zaručeně překvapí.
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Máte na chalupě tmavé podkroví s malými okny? Pak vás realizace ateliéru Vallo Sadovsky architects Vallo Sadovsky architects zaručeně překvapí.
Autor: Vallo Sadovsky architects
Studie: 2005
Realizace: 2006-2007
Plocha: 180 m2
Když se řekne podkroví, obvykle si představíme nepříliš světlý prostor, kde se často musíme krčit. Naštěstí už dnešní technologie umožňují takováto místa řešit elegantněji a jako příklad si můžeme vzít realizaci ateliéru Vallo Sadovsky architects v Bratislavě. Na tradiční činžovní dům přidali nadstavbu, ve které se skrývá pohodlné bydlení. Hlavním motivem je hmotové řešení, kdy celek ustupuje o 1200 mm od okraje původní fasády a vytváří tak prostor, který architekti naplnili zelení. Vznikla tak zelená bariéra, která omezuje pronikání hluku a nechtěných pohledů do domu. Za ní se skrývá bohaté prosklení zajišťující dostatek světla a nerušený výhled na nové části města. Jak jsem již zmínil, vnitřní prostředí se podařilo utvořit velmi vzdušně a dominuje mu dřevěné schodiště spojené s podhledem. Zbytek podlaží je otevřen do patra. Tam už se architekti neubránili použití střešních oken a tradičního pocitu podkroví.
„Není převratným ani novým objevem, že střechy stávajících domů nabízejí bohatou prostorovou rezervu. Slovenští architekti se rozhodli jednu takovou využít a podařilo se jim to velmi kultivovaně. Trik se zelenou bariérou působí přesvědčivě. Atmosféra obývacího pokoje s vysokým stropem a blokem schodiště je velmi příjemná. Zbytek je klasický – kvalitní práce. Napadá mne jen několik otázek. Co by se stalo, kdyby za několik let, možná desetiletí, chtěli naši potomci znovu zvednout výškovou úroveň zástavby? Už se jim to nepodaří. Není špatně, že nadstavba dává domu definitivu? Druhá otázka se týká vzhledu. Mám pocit, že kdybych hmotu vzal a postavil ji na zelenou louku za městem, vše by vypadalo naprosto správně. Je dobře, že podkrovní nadstavba vypadá jako dům, solitér?
Poslední otázka zároveň vede k největšímu a neoddyskutovatelnému kladu celého projektu. Je správné, že nové bydlení vzniklo na střeše uvnitř města a ne na zelené louce. Takto by mělo přemýšlet co nejvíce lidí a architekti by je k tomu měli vést.“
Prostory, které nabízejí příčné prosvětlení, budou zároveň vždy poskytovat výbornou atmosféru.
Zelená „zahrada“ za oknem filtruje hluk a pohledy zvenčí. Když se bude udržovat nebude naopak bránit pohledům ven.
Kuchyně je velmi elegantně oddělena od obytného prostoru.
Výborné je okno přímo nad schodištěm vedoucím do patra. Světlo zakončující nebo osvětlující cestu je nesmrtelným architektonickým efektem.
Nadstavba trochu převyšuje okolní domy. V budoucnu se to však pravděpodobně změní.
Spodnímu podlaží dominuje velký obytný prostor. Sympatické je oddělení denní a noční zóny.
V horním podlaží vidíme sympatickou malou terasu. Vůbec množství exteriérových prostorů je velmi příjemným a komfortním bonusem.
Prostoru dominuje monoblok schodiště s konzolou pracovny. Čistý interiér doplňují výrazné solitéry.