pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
V roce 1719 postavili v Trnavě klášter. O více než 200 let později byl objekt přestavěn na obytný dům a v roce 2014 se zde objevil architekt Peter Jurkovič. Jeho ateliér JRKVC zde navrhl rekonstrukci prostorného bytu pro mladý pár.
Autor: JRKVC I Peter Jurkovič
Realizace: 2016
Plocha: 100 m²
Místo: Trnava I Slovensko
V průběhu času proběhlo mnoho zásahů do interiéru. Některé lepší, některé horší. Tak jako tak, všechny byly novým návrhem postupně odstraněny. Prostor se měl stát domovem mladého páru, jeho centrem se tak stala velká společenská místnost. Její velkorysost ještě umocňuje světlá výška 3,6 m. Celou jednu její stěnu tvoří knihovna, která tak odděluje noční, soukromou část bytu. Ta je vybavena samostatným hygienickým zázemím a šatnou. Vše je připraveno tak, aby byt mohl sloužit i dětem a nebylo nutné realizovat velké zásahy.
„Historie a dědictví místa jsou hodnoty, které nelze do architektury vložit, je nutné je získat časem nebo kontextem. Stále více a více lidí si tento fakt uvědomuje. Nutno říci bohudík! Získávají tak nemateriální bonus nejen pro sebe, ale rovněž jej uchovávají pro další a další generace.“
Obytná místnost v sobě spojuje prostor pro vaření, stolování i relaxaci. Hlavními vizuálními prvky jsou masivní trámový strop a podlaha z parket. Zbytek povrchů je bílý, solitérní nábytek je poměrně výrazný. Najdeme zde i kamna.
Nesmírně rozměrná kuchyně, zabírá prakticky celou délku hlavního pokoje, zaujme dvěma řešeními. Horní skříňky jsou nahrazeny otevřenými policemi, ve kterých se z obyčejného nádobí stávají dekorativní předměty. Dvířka nemají klasické úchytky, v horní hraně je „výřez“ pro otevírání.
Část knihovny je ve skutečnosti tajnými dveřmi do ložnice majitelů. Jednoduchým otevřením nebo zavřením se tak radikálně proměňuje dispozice bytu. Neznalý návštěvník by tento praktický „vtip“ pravděpodobně vůbec nezaznamenal. Tak citlivě je proveden.
Záda knihovny musí být pohledově upraveny, jelikož tvoří zeď a tedy viditelnou vrstvu směrem z ložnice. Opticky je zde uchován rastr polic z druhé strany. Většina nábytku v interiéru má rozdílně řešené hrany a plochy nábytku.
Přestože je „soukromá“ koupelna klasickou místností, díky řešení obložení dřevem a prací se světlem působí jako nezávislý vložený box. Ve společenské části bytu dominuje výrazné dřevo. Ložnice je naopak velmi jednoduchá a dominují jí světlé odstíny bílé a šedé.
Prostor pro hygienu je řešen velmi skromně a prostě. Jednoduché bílé čtvercové dlaždice menšího formátu jsou doplněny klasickou sanitou a drobnými prvky ze dřeva. Prostoru dominuje zrcadlo přes celou šířku místnosti.
Většina dělících konstrukcí byla odstraněna, celý interiér byl maximálně propojen a prosvětlen. Vzhledem k ploše bytu, která je rovných 100 m2, jsou prostory velkorysé. To platí především pro společenskou část a třeba šatnu.
Zádveří v bytě prakticky neexistuje, vstupní část je jen vyznačena grafickou dlažbou. Vstupuje se tak prakticky přímo do společenského prostoru. Napravo je skryta „denní“ koupelna a ložnice pro návštěvy nebo pro budoucnost...