pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Architektům se vyplatí důvěřovat. Třeba těm z ateliéru MAXWAN architects + urbanists.
Autor: MAXWAN architects + urbanists
Projekt: 2012 - 2014
Plocha: 0,6 ha
Místo: Rotterdam I Holandsko
Realizace zastávkových přístřešku je jasným důkazem, že kvalitní architektura není drahá a že i za málo peněz může přijít hodně muziky. Do přestavby hlavních holandských nádraží byly investovány spousty peněz, ovšem na prvky ve veřejném prostoru jich už moc nezbývalo. Nakonec to vypadalo tak, že za minimální rozpočet bude pořízeno standardizované řešení bez známek kvality. Architekti z kanceláře MAXWAN však přesvědčili zástupce Rotterdamu, že dokáží i s omezeným rozpočtem navrhnout kvalitní řešení. Výsledkem jsou dva přístřešky, jeden je přezdívaný polštář, druhý visuté lůžko. Jedná se o dvě tenké skořepiny postavené na plochých ocelových sloupech. Geometrie je vyřešena tak, že voda ze střechy bez problémů stéká. Perličkou je, že aniž by jste to na první pohled tušili, každý přístřešek váží zhruba 5 tun.
„Naše společnost je stále ještě mladá. K některým hodnotám musíme dospět, musíme se zbavit stínů minulosti. Jedním z fenoménů, kterému není věnována ta správná pozornost, je kvalita veřejného prostoru. Rozhodně si neuvědomujeme, že prostředí kolem nás, které je nějakým způsobem sdílené, je hodnotou pro nás pro všechny. Ovlivňuje naše dennodenní životy, ovlivňuje kvalitu života i v našich soukromých bytech nebo domech. Vůbec, slovo sdílené, tedy patřící více lidem nebo v extrémním případě „všem“, je u nás vnímáno s nelibostí. Musíme to změnit. Musíme se začít starat o věci kolem nás. A vzhled zastávky je krásným příkladem, jak takový proces může začít. V Holandsku to umí, kdy to budeme umět i my?“
Podle architektů má barva připomínat lidskou kůži. Důležitá je ale především její přirozenost a nenásilnost. Zároveň však oběma zastávkám dodává jistou míru ikoničnosti.
Jedna střecha je prohnutá dolů, druhá vydutá nahoru. Na vypouklé straně jsou navržena dvě křížem vedená žebra, která zajišťují potřebné vyztužení.
Zastávka má vše potřebné i nepotřebné. Jsou zde lavičky pro sezení, odpadkový koš i všudypřítomná rolující reklama.
Spodní plocha střechy je ze země elegantně nasvícena. Žádná světla však nejsou na první pohled vidět.
I zdánlivě obyčejný černobílý architektonický nákres může jasné dokumentovat jednoduchou eleganci celého projektu.
V šedém a skleněném prostředí této části Rotterdamu jsou přístřešky příjemným osvěžením.