Stavba rodinného domu v pražské Hostivaři vychází z neideálních dispozic pozemku, na kterém stojí. Úzký svažitý pozemek je vždy oříškem, ale mladý pár se pro něho rozhodl i přes veškerá negativa, především kvůli možnostem lepší dostupnosti do centra Prahy. Architekti Karel Kadeřábek a Oldřich Wachtl, kteří za realizací domu stojí, proměnil negativa pozemku v pozitiva a na výškovém rozdílu postavil celou filozofii stavby.

Z horní strany pozemku, směřovanému k rušné komunikaci, působí dům relativně nenápadně. Na opačné straně se ale naopak otvírá třemi podlažími k lesu a řece za pozemkem. Z uliční strany je tedy osvobozen od hluku, směrem k sousedícím domům podél pozemku je též řešen jako uzavřený. Určité separaci napomáhá i fakt že zahrada a na ní navazující přízemní patro jsou výrazně pod úrovní ulice. Přísná a strohá „kostka“, viditelná z ulice, se v zahradě mění v objekt se zajímavě členěnou fasádou, jejímž hlavním motivem je prolomení, které řeší stínění interiéru v horkých letních dnech.

Interiér domu je koncipován pomocí stejného principu, který je užit i na exteriéru. Zatím co směrem do ulice se nachází v podstatě pouze garáž a vstup, obytné prostory vyhlížejí jižní otevřenou stranou k lesu. Se zahradou je propojena společenská místnost s kuchyňským zázemím, ve středním patře se ke vstupu přidává i ložnice a koupelna. Jednoramenné schodiště, které prostory pojí, ústí v klidové zóně horního patra. Chladná a strohá fasáda domu jakoby se přelévala i do vnitřních prostor, kde též vévodí šedými odstíny a jednoduchou geometrií.

Autor fotografií: Jiří Ernest