Za byt ve Starém Městě na Slovensku je třeba architektovi gratulovat - k tomu jaké má rodiče, jaký se mu podařilo vytvořit prostor a jakou má v sobě pokoru.

Autor: Ing.arch. Andrej Olah - GRAU

Studie: 2012

Realizace: 2013

Plocha: 50 m²

Architekt Andrej Olah hledal nové bydlení pro sebe a svou partnerku. Jak to tak v počátcích společného bydlení mladých lidí bývá, neměl dostatek peněz. Naskytla se mu však lákavá příležitost. Rodiče mu nabídli část spodního patra svého domu k rekonstrukci. Výhodou byla ideální orientace směrem na jih, nevýhodou omezená světlá výška 2,1 m a nízká okna, pouze 60 cm, jelikož objekt byl v těchto místech částečně zapuštěn pod zem. Místnosti do doby rekonstrukce sloužily jako sklad, tedy nebylo na co navazovat. Vše začalo razantními zásahy. Vyřezaly se velká okna a odkopala se část terénu kolem domu. V interiéru se odstranily části příček a tím bylo vše připraveno pro nové vrstvy.

Jelikož bylo k dispozici pouze 50 m², cílem bylo minimalizovat obslužné komunikace. Vše na sebe tedy jasně navazuje. Uprostřed je obytná část, napravo ložnice a nalevo kuchyně s jídelnou. Úplně na straně je pak hygienické zázemí. Veškeré dělení je řešeno jako stolařsky vložený prvek a další případné změny tak budou snadno realizovatelné. Vrcholem celého bytu je velká exteriérová terasa, to jen tak leckterý byt nemá.

„Vidíme vlastně příkladnou realizaci a to hned z několik důvodů. Za prvé, situace, kdy spolu dokáží koexistovat dvě generace je úžasná. Vždy mne zajímal fenomén výminku, zde tak trochu obrácený, který zajišťoval přirozenou výměnu generací, kontinuitu a slušnost. Bohužel se v posledních letech poněkud vytratil a to je myslím škoda. Měli bychom se nad sebou zamyslet, proč tomu tak je.

Druhým důvodem je kvalitní interiér. Vše pasuje a na malé ploše na sebe pěkně navazuje. Sympatická je jistá syrovost – ponechaná hrubá omítka původních zdí, topná tělesa, vestavný nábytek z překližky. Za vrchol považuji krásné obložení ostění, které vytváří příjemné posezení a čistě navazuje na kuchyňskou linku.

A konečně třetím důvodem je pokora architekta, s kterou celou realizaci hodnotí. Je si vědom kvalit, ale klidně a upřímně přizná i nedostatky. Nechci na ně upozorňovat, o to mi nejde. Chci zdůraznit, že přesně takový má architekt být – sociálně citlivý, podle důvodu jedna, tvůrčí, podle důvodu dvě, a učenlivý a pokorný, podle bodu tři. Pokud na takového tvůrce narazíte, máte jistotu, že výsledek bude kvalitní.“