Základní hmota objektu byla postavena na obdélníkovém půdorysu. Přestože dům vypadá jako konstrukce tvořená sérií rovnoběžek a pravých úhlů, není tomu tak. Severní stěna byla zbudována s mírnou vypouklinou. S mírným zakřivením kontrastuje přímá linie vstupního chodníku. Chodník byl z praktického i estetického důvodu opatřen betonovou stříškou. 

Betonová cestička propojuje interiér s exteriérem. Výraznější měrou se však o propojení stavby a jeho "útrob" zasloužilo velkoformátové zasklení s minimem rámů.

Spodní patro bylo navrženo dle tzv. open space myšlenky, což v praxi znamená absenci dveří. V místnosti se z toho důvodu prolínají tři funkční celky - obývací pokoj, jídelna a kuchyň.

Většina jižní strany společenského prostoru byla zasklena  Z obývacího pokoje je dokonce možné vyjít na venkovní terasu, která však funguje v rámci vilkové hmoty.

Společenské místnosti vévodí, z praktických důvodů (pes), tmavé odstíny. Materiálovým vítězem se stal beton. Dřevěný stůl a dveře můžeme v interiéru chápat jako zjemňující prvky. 

Kromě tradičních místností jako je ložnice, koupelna a toaleta, se druhé poschodí může pochlubit soukromou domácí tělocvičnou. S jistou dávkou nadsázky by se druhé patro mohlo jevit jako ztělesnění rčení ve zdravém těle, zdravý duch. 

K vilce patří také garáž. Ta je situovaná na západní straně. Vjezd k ní je krytý obdobným způsobem jako příchozí cestička k domu.