Část kuchyňskou a jídelní odděluje od relaxačního prostoru znatelný schod. Ten je rovněž využit jako úložný prostor. Mírný zlom je i ve dvou úrovních podhledu. Široké pásové okno je pomyslným završením celého jednoprostorového bytu.

Tvůrci silně dbali na vytvoření dostatečného množství prostoru k uskladnění veškerého domácího vybavení. Skříně jsou takřka „kde se dá“. Mnohdy se až ztrácejí v domnění, že se jedná „pouze“ o dřevem obložené zdi.

Na jedné straně je kuchyňská linka, na druhé pak rozměrný stůl s mramorovým vzhledem a příruční knihovna. Stejný mramor je pak i na podlaze ve vstupní a hygienické části. Ta je rovněž oddělena výškovým stupněm, i když tento je již menší.

Přímo z vany je možné kontrolovat proces vaření. Jediným mezníkem je zde skleněná stěna. Koupání je tak takřka veřejnou záležitostí. Jistě to vyžaduje minimální množství studu u každého, kdo se rozhodne se zde umýt.

Velmi svérázné řešení je, že umyvadlo se nachází přímo bezprostředně za vstupem. Za zrcadlem se pak skrývá sprcha a toaleta. Již odsud je vidět exteriér, již odsud jsou vidět stromy. Základní úkol splněn, architekti mohou sami sebe pochválit.

Pouhých 37 m² jasně vybízí k co nejefektivnějšímu řešení. Není zde žádné zádveří, vstupuje se prakticky do koupelny. Ihned následuje kuchyně, průchod není příliš široký. Relaxační část pak zabírá celou šířku malého bytu. V interiéru jsou dva překvapivě velkorysé momenty. Kromě vany je zde i sprcha, což jistě není obvyklé. Především vzhledem k velikosti. Druhým prvkem je pak terasa, zimní zahrada u fasády.