„Nikdo nemá rád chodby,“ chtělo by se říci. Ovšem pokud je jejich prostor dobře ztvárněn, nemusí se jednat o nevzhledné místo. Nadstandardní výška přidává na důstojnosti, série světel na jasnosti a rytmus dveří na dynamice.

Vzhledem k velikosti interiéru překvapí společenský pokoj svou velikostí. Vše vynahradí krásné dveře a původní zdobné prvky na stěnách a stropu. Celým bytem, až na drobné výjimky, prochází „jednolitá“ dřevěná podlaha.

Jedním z míst, kde je tomu jinak, je kuchyně. Zde proběhlo nejvíce změn oproti původnímu stavu a i přesto si místnost uchovala nezaměnitelný charakter. Mohou za to především originální obklady a několik restaurovaných kusů nábytku. Vše nové funguje s naprostým respektem k historickému.

Proměněno bylo rovněž hygienické zázemí. Vlastní koupelna majitelů snese vznosné přirovnání ke svatyni. Elegantní vanu doplňuje vysoký závěs a jednoduchá baterie a sprcha. „Svatým obrázkem“ je obklad z tigrovaného mramoru.

Druhá koupelna, sloužící celému bytu, je obložena růžovým portugalským mramorem. Je z něj vyrobeno i umyvadlo a veškeré součásti sprchy, kde je použit i na podlaze. Rozměrné zrcadlo a jednoduchá zástěna napomáhají vzdušnosti.

Dispozice bytu je velmi netradiční. Je to dáno jeho velikostí a proměnou způsobu využívání. Směrem do ulice jsou seřazeny čtyři obytné místnosti – salón, jídelna, společenský pokoj a ložnice. Střední část obsahuje tři již zmíněné „šatny“. Zadní třetina pak obsahuje kuchyň, hlavní ložnici bytu a dvě koupelny.