Hra světla a stínů, která dokáže v domě skutečné zázraky

Tereza Hrdličková
8. Srpen 2016

Stíny občas vypráví trochu jiný příběh než jaká realita skutečně je. V tomto domě ovšem v jakoukoliv denní dobu vytváří jedinečný okamžik, na který jen těžko zapomeneme. Objevme nyní společně podprahovou historku této stavby. Nerozlučná dvojice světla a stínu dokáže často dát věcem zcela jiný rozměr. O tom se přesvědčily i majitelé domu, kteří návrh svého domova svěřily do rukou architektonického studia Sanuki Daisuke.


 


 

Život uvnitř většiny vietnamských měst je velice živý a temperamentní. Úzké uličky nazývané " hem" (2 m - 4 m) bývají hojně využívaným veřejným prostorem. Pro zajištění dostatečného soukromí a bezpečnosti, bývají domy tedy často chráněny různými poloprůhlednými a krycími prostředky. Připomínají téměř drátěné kotce pro psy, kde se neustále lidé potýkají s problémem nedostačujícího přirozeného osvětlení. Tento fakt se stal velkou výzvou i pro samotné architekty.

 

"Jak perfektně vyřešit a navrhnout dům v hem, tak aby se v něm skvěle žilo a zároveň sluneční paprsky volně proudily dovnitř a zpříjemňovaly tam pobyt?"  

Lokace na roku "hemu" při šířce pouhých max. 2 metrů, zrovna nezjednodušila celou situaci. Zajištění soukromí se architekti rozhodly řešit otevřením prostoru do hloubky

Hojné množství otvorů oken dosahuje často šířky až 80 cm. To přineslo s sebou i praktickou stránku věci. Tyto části jsou využívány jako úložné prostory a odpočinková místa. 

Dům zpočátku může působit jako by nekomunikoval s okolím. Ale interiér je i tak překvapivě světlý. Dostatek přirozeného osvětlení zajišťuje velké množství oken v obálce domu. Když jsou okna otevřená, vítr přirozeně proudí do domu a je tak zajištěno i dostatečné odvětrání prostor. 

V tomto neuvěřitelném projektu se objevují na každém kroku tradiční vietnamské materiály. Na vnější stěny bylo použito Terrazzo - směs cementu a ušlechtilých drtí, zatímco v interiéru se pracovalo s cementovými dlaždicemi. 

Výplň otvorů tvoří ocelové pletivo se zcela různými vzory, které nás odkazují na tradiční vietnamskou textilní výrobu. Odlišná oka navíc vykouzlí v každé místnosti, rohu pokoje malinko odlišnou, za to o to víc autentickou atmosféru

Budova sama o sobě má velice jednoduchý tvar. Snaží maximálně využít plochu a otevřít se směrem ven. Zároveň si ale chce udržet i soukromí a proměnit konkrétní místa v domě v kouzelnou oázu klidu. 

Bílá barva je hojně použita v celém domě. Je to malířské plátno, na které se přenáší kovové profily oken - přesně s takovou lehkostí s jakou samotní malířští mistři drží v ruce svůj štětec. 

Zajímavostí je i zvolená odlišná výška stropů v každém patře. V souladu s nařízeními se tak využilo maximálně poskytnutými metry a mohla tak vzniknout skutečně prostorná, výjimečná stavba.