Dovolenkové posouvání
V našich končinách lidé sní o malebné chatě někde na horách, na jih od nás má podobné postavení letní byt na pláži. Andrea Marcante a Adelaide Testa jeden takový navrhly v Juan les Pins.
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
V našich končinách lidé sní o malebné chatě někde na horách, na jih od nás má podobné postavení letní byt na pláži. Andrea Marcante a Adelaide Testa jeden takový navrhly v Juan les Pins.
Autor: Andrea Marcante a Adelaide Testa I UDA ARCHITECTS
Plocha: 40 m2
Místo: Juan Les Pins I Francie
Klient měl o rekonstrukci svého apartmánu na pobřeží jasnou představu. Chtěl mít společný obytný prostor a soukromé místo pro rodiče a dvě děti. Zároveň měl být zachován výhled na moře ze všech místností. Hlavním problémem tedy bylo vměstnat všechny požadované funkce do půdorysu o ploše pouhých 40 m2. Architektky Andrea Marcante a Adelaide Testa se inspirovaly tradicí pláží a prázdninových příbytků na nich. Do prostoru vložily lehké, dřevěno-ocelové konstrukce, které skrývají prostory pro spaní a hygienické zázemí. Díky posuvným dveřím lze místa odpočinku oddělit od obytného prostoru, který zabírá celou šířku bytu před a je situován před vestavbami.
Stejné inspirační zdroje, tedy atmosféru pláže a léta, byly použity i pro barevné řešení a použitý nábytek. Tapetu s motivem pobřeží a lehký teakový nábytek doplňují různě ztvárněné dřevěné prvky. Celek nám nejspíš vzdáleně připomene „sbíraný styl“ našich chalup, kde se postupně odkládá jinde již nepotřebný nábytek, a tak vzniká bohatá směsice stylů a dob vzniku.
„Jak už to tak bývá, domy ani byty nikdy nestojí ve vakuu. Vždy mají své okolí. Mohou se k němu stavět pasivně a vůbec si ho nevšímat, dobrá architektura však dělá něco jiného. Můžeme se snažit, aby mezi exteriérem a interiérem byly co nejmenší bariéry. Abychom mohli prostředí měnit co nejjednodušeji. Můžeme také usilovat o vniknutí exteriéru co nejvíce do útrob bydlení. Tak jako je tomu v případě prázdninového apartmánu v Juan les Pins. Můžeme dokonce obydlí co nejvíce izolovat od svého okolí, ať už k tomu máme jakékoliv důvody. Nejde tedy o výsledek. Klíčové je, aby se návrh ke svému okolí nějak vyjadřoval, aby s ním pracoval a nenechával ho jenom tak obklopovat sebe samotného.“
Na stěně je tapeta s motivem pobřeží. Nábytek netvoří minimalistické prvky jednotného designu, ale pečlivě vybrané a doplňující se kousky.
Dětská část je tvořena jednoduchou palandou. Každé dítě má vlastní posuvný panel, takže se může kochat výhledem na moře a nebo se uzavřít do svého soukromého světa.
Kuchyně je velmi jednoduchá, pro letní byt není potřeba nic víc. Od zbytku obytného prostoru je oddělena vysokými zády lavice.
Propojení jednotlivých prostor je velmi intenzivní, obyvatelé jsou si blízko. Na společně trávených prázdninách tomu ani jinak být nemá.
Kolem jednoduché stolu je na jedné straně lavice, na druhé pak dvě židle. Snídat s pohledem na moře musí být nesmírně příjemné.
Vestavěnou konstrukci tvoří jednoduchý šroubovaný rámový skelet, do kterého jsou vloženy jednotlivé prvky. Odděleny jsou barevnými „stěnami“, z nichž některé jsou posuvné a zajišťují tak volnost propojení či intimity.
Z axonometrie je patrné, jak jsou do volného prostoru vestavěny jednotlivé prvky. Volný prostor před oknem je v kontrastu se silně „zastavěnou“ částí u vstupu. Je to ale logické. Nerušený výhled na moře je tak i s dalekých útrob bytu, vlastně až z postele.
Půdorys je v podstatě rozdělen do čtyř za sebou jdoucích zón. Směrem od vstupu je postupně hygienické zázemí, spací část, obytný prostor a terasa. Vzhledem k velikosti bytu se toho sem vlezlo opravdu spoustu.
Moře je viditelné už od vstupu do bytu. Bylo to přáním majitele. Nepostradatelnou součástí bytu je velká terasa.