Krásná prostorná chodba se v našich končinách zdá až neuvěřitelná. Chytře navržené úložné prostory rámující vstup do bytu, velkorysé zrcadlo, stolička, promyšlené řešení podlahy a elegantní řešení barev.

Háčky na klíče jsou více než příjemným detailem. Takových nalezneme v bytě více. Ukazují přesvědčenost majitele o svém přání a zároveň snahu autorů nezůstat jen na povrchu. Přinesli komplexní řešení.

Společenská část je relativně běžná, bez větších překvapení. Tak jako celý základ bytu. Přímo navazuje na místo stolování a na kuchyň. Mezi majitelovy záliby patří vaření a dobré víno. Takové propojení přijde vhod.

Přemýšlím, jestli mě více zaujal korkový lustr anebo černočerný havran v polici. Zřejmě to byl pták. Jídelní stůl je pomyslně zakončen policemi na knihy a drobné předměty. Zde se potvrzuje, že se jí v obytném prostoru, nikoliv samostatné kuchyni nebo dokonce jídelně.

Příběh lustru je krásný a nepochybně potěší při každém rozsvícení, možná i každém pohledu. Vznikl v dílně designéra Benjamina Huberta a jako materiál byly použity korková vlákna, odpad vznikající během výroby korků na víno.

Jednoduchý a funkční prostor pro vaření tvoří velkoryse navržené úložné prostory. Stejně rozměrná je i pracovní plocha. Jednoduchá kombinace bílé a šedé se prolíná celým bytem. Majitel zde tráví spousty času!

Jedním z míst, kde je korek použit nejintenzivněji, je koupelna. Drobná mozaika z něj zde tvoří povrch celé zdi. Velmi příjemný je kontrast s velkoformátovými šedými obklady a bílou. Vkusné a bez mramorového vzhledu...

Dispozice bytu je poměrně klasická. Centrální vstupní hala, poměrně velká, rozděluje byt na dvě poloviny. Na jedné straně jsou ložnice, na druhé pak obytný prostor a pracovna.

Vzhledem k faktu, že jde o čtyřpokojový byt, bych zmínil několik drobných výtek. Nesměřují k autorům rekonstrukce, nýbrž k tvůrcům původní dispozice. Pokoje, především pak obytný prostor nejsou úplně rozměrné, velikost koupelny se mi zdá poddimenzovaná. Umístění balkónu z pracovny mi přijde jako plýtvání.