Byt, který povstal z popela

Tomáš Čech
4. Prosinec 2018

Architektům z ateliéru DDAANN nelze upřít, že mají smysl pro humor a pro ironii. Proč? Majitelé přistoupili k rekonstrukci svého bytu po jeho požáru, oslovili tvůrce ke spolupráci a ti jim jako dárek k úspěšné kolaudaci věnovali nic jiného než hasicí přístroj. Teď všichni společně doufají, že už nikdy nebude potřeba...


Autor: DDAANN

Realizace: 2016


Zásadní nevýhodou prostorného bytu byla jeho tmavá a intenzivně předělená dispozice. Nově se jádrem bytu stal volně plynoucí obytný prostor. Jeho větší část tvoří kuchyně s prostorným jídelním stolem. Ten slouží k rodinným poradám, ale také k přijímání návštěv. Druhou částí je pak obytný pokoj. Ten je sice osvětlen jen světlíky, díky jejich velikosti však světla není úplný nedostatek. Oba prostory pak odděluje čtyřstranná knihovna, vizuálně nejsilnější prvek interiéru. Vedle ní je ještě malý čtenářský koutek. Celkem pět členů domácnosti pak obývá tři ložnice. Rodiče mají samozřejmě pokoj společný, stejně jako dvě nejmladší děti. Nejstarší potomek má pak pokoj vlastní.

 

„Všechno zlé je k něčemu dobré neznamená jen chlácholení a smíření se. Jakákoliv krize je příležitostí k novým neotřelým a často obtížnými podmínkami motivovaným řešením. Stačí se k nim jen nestavět zády a nechat jim prostor projevit se. Zřejmě bychom byli překvapení, kolik pokroku vzniklo v „krizi“ a kolik v „pohodlí“...“

Sama o sobě není společenská zóna z největších, tvoří ale jen část celého obytného prostoru bytu. Pro atmosféru zde jsou klíčové velkoryse dimenzované světlíky propouštějící světlo a barevné ladění povrchů.

Zmíněná knihovna slouží nejen k odkládání tiskovin, ale i k vystavení si vzpomínek a milých předmětů. Zároveň prvek funguje jako jakási domácí nástěnka. Obyvatelé si zde navzájem nechávají vzkazy. Každý tudy totiž musí projít.

V koutě umístěné křeslo je jakýmsi čtenářským místem. Intimní roh vytváří dobré prostředí pro klid u knihy. Jednotná podlaha propojuje celý interiér, což je důležité především zde, v obytném prostoru.

V celém interiéru je spousta milých, často čas překonávajících detailů. Například drobný ventilátor připomínající soukromé detektivy z amerických filmů. Starý kredenc by mohl být příkladným vzorem pro dnešní výrobce nábytku. V mnoha ohledech.

Prostorná kuchyně je společenským centrem bytu. Kromě místa je zde ještě jeden důležitý prvek a tím je světlo. Nikomu, tedy takřka nikomu, se nechce pobývat v tmavých a smutných pokojích.

Průchod do koupelny je lemován jednoduchými bílými vestavěnými skříněmi. Množství úložných prostor je zde opravdu velké. Pro pěti-člennou rodinu ho však asi nikdy není dost. Ve vstupních a obslužných prostorech je zvolena jednotící podlaha z velkoformátových dlaždic.

Ornamentální dlažba v koupelně je nesmírně zajímavá. Vyžadovala však jistě velkou míru připravenosti ze strany architektů a velkou míru zodpovědnosti ze strany řemeslníků. I zde je použit světlík pro prosvětlení toalety za ním.

Střední část půdorysu byla již od počátku, tedy od vzniku projektu samotného domu, odsouzena ke špatným světelným podmínkám. Návrh však dokázal využít všechny nabízené možnosti na maximum. Světlíky propouštějí světlo z obou stran, zároveň světlo přichází z kuchyně/jídelny.

Axonometrie svou barevností jasně dokumentuje, jak velké množství nábytku bylo v bytě navrženo. Klíčové je, všechny kusy jsou vyrobeny na míru a plně tak využívají nabízený prostor. Díky jejich řešení navíc nepůsobí v interiéru příliš těžce a objemně.