Architektonický diamant pamatuje ROH i malíře Oskara Kokoschku, co na to říkáte?
K velkolepému domu patří velkolepý příběh, i vila Landek ho má.
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
K velkolepému domu patří velkolepý příběh, i vila Landek ho má. Při stavbě základů objevili dělníci pravěké artefakty. Na místě se našly pazourky, keramické střípky, zbytky pravěkého osídlení aj. Lokalita se tak stala slavnou ještě před započetím stavby luxusní vily. Třípatrový obr vyrostl na svém pozemku v polovině dvacátých let.
S ohledem na velikost je nejspíš všem jasné, že majitelem nebyl obyčejný člověk, a máte samozřejmě pravdu. Majestátní stavba byla postavena pro ředitele černouhelného dolu Anselm. Od postavení pana majitele se logicky odvíjel i vzhled a vybavení domu.
Po roce 1948 sloužil objekt jako závodní klub ROH. Stavba se díky amfiteátru v zahradě, divadelnímu sálu a vodotryskům stala velmi oblíbenou. Konec těžby však znamenal i konec vily. Většina majetku byla rozkradena a z lesku zbyl jen prach a zmar.
Současný majitel koupil vilku jako ruinu, takřka stoletá stavba volala o pomoc. Investor se dům rozhodl koupit kvůli kouzelné lokalitě, výhledu na město a vizi opraveného nádherného domu. S renovací se majitel obrátil na architektonické studio projektstudio.cz, které v čele s Davidem Kotkem a Petrem Kundrátem vrátilo vilce lesk a slávu.
Rekonstrukce se kvůli rozloze a objemu stavby stala po chvíli nákladnou záležitostí. Renovace nakonec zasáhla fasádu, přízemí a správcovský byt. Druhé patro a podkroví si na svou chvíli musí ještě počkat.
Netradiční stavba lákala k volbě netradičního vybavení a materiálů. Zajímavou volbou byla dýha afrického jablka použitá na vestavný nábytek v obývacím pokoji a na kuchyň. Zlatá barva pronikla do interiéru díky inspiraci obrazem biblické světice Judity od Gustava Klimta. Charakteristickou barvou pro celý dům se stala černá v kombinaci s bílou.
Protože architekti počítali s tím, že vilka bude lákat zloděje, rozhodli se pro kamerový a zabezpečovací systém. Navíc přidali bezpečnostní dveře a nerozbitná skla.
Při rekonstrukci se architektům povedlo zachovat fasádu ve své původní plasticitě.
Objekt na chvíli posloužil také jako malířský ateliér velkému umělci Oskaru Kokoschkovi.