Ach ty kachličky!

Tomáš Čech
12. Leden 2018

V Karlíně vznikl v roce 2015 podnik s tak trochu záhadným názvem Nejen bistro. Skupina kamarádů se rozhodla otevřít si vlastní podnik a jeho architektonickým řešením pověřili kancelář Mar.s architects. Výsledek je přírodní/přirozený skrz naskrz!


Autor: mar.s architects

Realizace: 2015

Plocha: 155 m2


Proč takováto přízviska? Čtvrť Karlín zasáhla v roce 2002 masivní povodeň. Jako její přirozenou připomínkou je v interiéru uchováno neomítnuté cihelné zdivo. Ostatní části jsou omítané nebo obkládané kachličkami s ornamentálním motivem. Barvení interiéru je ryze přírodní – dřevěné. Atmosféra je přes den ovlivněna bohatým přirozeným osvětlením, v noci pak zůstává prostor potemnělý, jen lehce podbarvený žhnoucími žárovkami. Ve stejném duchu se nesou i potraviny a z nich připravovaná jídla – přírodní a kvalitní.

 

„Již v úvodu článku padlo slovo přírodní. Co to ale znamená? Myslím, že věc je ve skutečnosti složitější, než ji lidé vnímají. Máme tendenci se z přírody vyčleňovat, snad dokonce tvrdit, že jsme něco nad ní. Není to pravda. My jsme její součástí. Znamená to tedy, že i naše činnost je v podstatě přírodní? Zapeklité!“

Díky umístění podniku na nároží, je v něm dostatek světla. Stoly příjemných rozměrů, jen pro dva, stojí hned u oken. Přirozené světlo nechá vyniknout barevnosti pokrmů a zároveň si můžete užívat atmosféru ulice.

Neomítnuté zdivo je ponecháno naprosto přirozeně, nestylizovaně, jen natřeno bílou barvou. Stoly jsou velmi prosté, tvoří je dřevěná deska a kovové tvarované profily nohou. Židle jsou použity různé, sjednocení obstarává bílá barva.

Část míst k sezení je řešena formou pohodlných křesel. Ty stojí u pojízdného stolu na kolečkách. Kuchyně je přirozenou součástí celého prostoru. Na přípravu své objednávky můžete po celou dobu pečlivě dohlížet.

Policová stěna zdařile kombinuje plná a prázdná záda, což, společně s nepravidelným rastrem polic, dodává celku dynamiku. Zároveň slouží i ke stolování, částečně pro klasické sezení u stolu, částečně pro barové sezení. Je v ní i tajný průchod.

V zásadě velmi poklidný, snad až nenápadný interiér doplňuje zdařile řešené osvětlení. Architekti dali spoustu prostoru klasickým žárovkám s vlákny - fascinující estetika žhnoucího kovu a příjemná barva.

Na některých místech jsou zdroje světla ponechány volně, jinde jsou doplněny stínidlem. Hra s písmeny je vždy příjemná. V architektuře se typografické motivy objevují méně, než by si myslím zasloužily.

Ač to z fotografií nemusí být úplně patrné, Nejen bistro je velkým podnikem. Rozumné je, že kuchyně propojená s hlavním prostorem je sice vizuálně na očích, zároveň ale trochu „za rohem“. Pokud by někomu její přirozený „hluk“ vadil, stačí si sednout dále od ní.

 

Čtěte také
Architektura
před týdnem
Interiérový design
23. Říjen
Architektura
13. Listopad