9 tipů na tradiční i netradiční pergoly
Zevrubná inspirace pro místa se zcela i částečně otevřeným nebem nad hlavou.
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Na samotném úvodu bychom si měli říci, čemu vlastně pojem „pergola“ odpovídá. Mnohdy tento termín zcela volně zaměňujeme i s jiným. Důvodem může být absence vysvětlení ve stavebním zákoně.
Pergola by měla být brána jako loubí lehké konstrukce. Nejčastěji na dřevěných podporách, spojených ve vrchní části laťovím, porostlá popínavými rostlinami. Zastřešení by mělo být polopropustné, takže nám dodává lehký stín proti slunečním paprskům.
Kdežto přístřešek je definován jako konstrukce, která je plně zastřešená, ze stran může být jakkoliv přístupná. Může stát volně v prostoru nebo přimknutá k budově. Největší rozdíl mezi těmito dvěma typy tkví tedy v jejich vrchní části. Plně shora krytý přístřešek navíc podléhá stavebnímu zákonu a normám ČSN.
Originality docílíme i kombinací různých materiálů. Unikátní skládání extrémně krátkých dřevěných fošen na sebe dodává prostoru odclonění. Na druhé stěně pergoly nám pak pravidelné kovové otvory nabízí možnost odkládacího prostoru. Zbylé plně otevřené strany by měly být orientovány na zajímavý prvek v zahradě.
Pokud je objekt přístupný pouze z jednoho místa, nabízí se vytvoření intimního relaxačního koutku. Celkové atmosféry dodáme při výsadbě keřů a trvalek, které svým bujným růstem narušují geometrický tvar podlahy. Slunečník v barvách květů krásnooček dodává přistínění a příjemné mikroklima.
Pro lavičku u cesty dodáme soukromí za pomoci propojených pevných ocelových oblouků, které odolají bujným dřevnatým stonkům vistárie. Během kvetení nám fialové hrozny propadávají konstrukcí a dávají vzniknout kouzelnému zákoutí, v němž máme pocit, že jsme se ocitli v nadpřirozeném světě.
Venkovní posezení může být také ozvláštněno uměleckými prvky ze speciální slitiny COR-TEN, které ladí i s ostatními dekoracemi v zahradě. Při jejich umisťování musíme být střídmí, neboť nadměrná kombinovatelnost může vést až ke kýči.
Asi nejčastějšími typy pergol jsou dřevěné, opticky zvětšující obytný prostor budovy. Vzhledem k tomu, že jsou jakousi „prodlouženou rukou“, měly by být sladěny s fasádou a celkovým konceptem stavby. Pokud se jedná o celodřevěný dům, není nic snazšího než ve stejném duchu vystavět i lehkou konstrukci.