Tradiční mexická architektura v novém světle

Damián Hruban
28. Únor 2018

Požadavky rodiny naplnilo studio Imativa Arquitectos. Dům byl posléze pojmenován Casa Salazar.

Podloží, na kterém dům dnes stojí, nebylo úplně ideální. Jednalo se o svažitou skálu, jenž byla navíc silně členitá. Architekti však tuto výzvu přijali a hravě si se zdánlivým problémem poradili.

Celková plocha podlah činí 1200 m2 a to spolu s krabicovou strukturou stavení zajišťuje dostatek soukromí pro každého člena početné rodiny, ale i možnost trávit čas pohromadě. Parcela se nachází mezi dvěma ulicemi, proto je jedna garáž strategicky v suterénu a druhá v přízemí na druhé straně stavení.

Co se týče hlavních znaků architektury, je vidět, že prarodiče, kteří se nejvíce zapojili do návrhu, zůstali konzervativní. To se odráží v základní struktuře stavby – celkově totiž stavba připomíná jednotlivé tradiční mexické krabicové domečky, které jsou kompaktně naskládány na sebe. Rozdíl je však v tom, že u této stavby jsou jednotlivé krabice propojeny a nabízí tak široké možnosti bydlení.

Dalším moderním prvkem jsou velká francouzská okna – ta jsou však šikovně ukryta ve výklencích nebo pod balkonem, aby se dovnitř nedostávaly přímé paprsky nemilosrdného mexického slunce. Dlužno říci, že čelo stavby je ještě k tomu orientováno na severozápad a na opačné straně okna úplně chybí, takže obyvatelé tak ušetří za klimatizování objektu.

Velmi příjemnou skutečností je, že se do domu vstupuje vždy ze zahrady s přirozenou místní vegetací. Takových vchod je na každém podlaží aspoň jeden. Zajímavý je i záměr snížit šok z kontrastu mezi exteriérem a interiérem. Vstupní haly a chodby mají podlahy z udusané hlíny pokryté oblázky. Na stejném principu je vybudována i fasáda domu – odspoda do horních pater se kamenité obklady proměňují v čistě bílou.

Veškeré společenské místnosti jsou orientovány k moři a pozvolna navazují na terasy. A tak se všechny sociální nebo gastronomické aktivity nechají snadno přesunout ven.

 

Dům je uspořádán následovně: Přízemí funguje jako hlavní společenská zóna zahrnující první ohromnou terasu s bazénem a výhledem na malebné město San Carlos a jeho hornaté pozadí.

V prvním patře najdeme i kuchyň, jejíž enormní velikost se v případě potřeby soukromí dá zmenšit velkými posuvnými dveřmi.

 

V každém dalším patře se nachází menší společenský pokoj, kuchyňka a ložnice – těch je celkem 5. Druhé patro slouží jako technické zázemí domu nebo v případě potřeby i jako hřiště pro děti.

V interiéru převažují jasné a vzdušné barvy – zejména tradiční bílá, doplněná o odstíny přírodní dřevěné hnědi. Při průchodu domem tedy nehrozí nepřirozené střídání barev a návštěvník tak zůstává pocitově stále na jedné vlně.